Vánoční městečko v Ostravě

A máme po Vánocích. Doufám, že jste je všichni oslavili v pohodě a v klidu, dostali jste pod stromeček vše, co jste si přáli.A taky doufám, že nikomu z Vás neuvízla kostička od kapra v krku.
Co se týče Vánočních městeček, tak chodím na ně často. Byla jsem ve Vídni, v Krakowě. A nejčastěji chodím k nám, do Havířova a do vedlejšího města, do Ostravy. Havířov byl letos opravdu krásně vyzdobený a program byl opravdu hodně nabitý. Vystoupili tady Mandrage, Chinaski, Voxel, Slza, Petr Kolář a mnoho dalších. O Ostravském programu bohužel informace nemám.
S přítelem jsme se jeli podívat do Ostravy ve čtvrtek, kdy jsme navštívili i obchodní centrum Nova Karolina. Letos změnili její výzdobu, což mě hodně překvapilo a musím uznat, že vypadala parádně.
Po přechodu z nákupního centra jsme zavítali do Vánočního městečka, které jsme bohužel navštívili jen tak "rychle", protože bylo opravdu zima a foukal hodně studený vítr. Ráda bych nafotila více fotek, ale už při těch, které mám, jsem necítila prsty.

Read More

Tag: StylishCoffee - Veronika Tázlerová

(Photo by StylishCoffee)

Ke StylishCoffee jsem se dostala už dávno. Pravidelně blog od Verunky navštěvuji a čtu si její články. Navštěvuji ho s oblibou a s radostí. Její články mají opravdu úroveň a jsou hodně hezky napsané i propracované. Články obsahují originalitu, líbí se mi, že není jako jeden z davu, tedy stejný jako ostatní blogy. Nebaví mě totiž číst pořád dokola jen o kosmetice, i když mám kosmetiku velmi ráda. Možná to někoho baví, ale já spíše preferuji a ocením blog, jako má právě tady Verunka. Mým oblíbeným článkem na blogu StylishCoffee je za co je vděčná. Krom toho má opravdu hodně krásné fotky.
Požádala jsem ji o tag a souhlasila. Tímto bych ji chtěla strašně moc poděkovat, protože mi udělala opravdu radost. Děkuji! ♥

http://www.stylishcoffee.cz/
https://www.instagram.com/veronikatazlerova/

Jak jsi se dostala k blogování?
Už nějakou dobu jsem sledovala české i zahraniční blogery a časem jsem zjistila, že moc toužím založit i svůj vlastní blog, kde budu čtenáře motivovat, inspirovat a vykouzlím jim úsměv na tváři. 
Jak dlouho jsi se propracovávala k úspěchu?
Zastávám názor, že cesta je cíl. Rozhodně momentální stav nepovažuji za úspěch, ale jen takový mezistupeň, který mi otevírá dveře dál. Takže vlastně od prvního dne, kdy blog spatřil světlo online světa:) 
Motivuje tě někdo či něco ve tvé tvorbě?
Motivují mě úspěšní lidé kolem mě, ti, co tvrdě bojují za své sny a nikdy se nevzdávají. 
V článcích, v samotném nadpisu tvého blogu je slovo káva. Vzpomeneš si na první zkušenost s kávou, jak ti zachutnala?
Nevím, jestli to lze nazývat kávou, ale poprvé jsem kávový nápoj ochutnala někdy ve třetí, čtvrté třídě základky. Měli jsme tam tam tehdy klasický automat, který byl však jen na horkou čokoládu. Pak jsem ale u učitelky objevila kouzelný papír, který obsahoval tajné kódy na kávové nápoje. No a jak asi tušíš, nebylo nic lákavějšího, než začít pravidelně pít kávu:) 
Co má kává společného s blogem?
Blog tvořím hlavně v kavárnách, opravdu velmi málo píšu nebo pracuji jinde. Navíc na svém Instagramu (@veronikatazlerova) i blogu sdílím se čtenáři tipy na ty nejlepší kavárny i horké novinky:) 
Jak vnímáš čtenáře, kteří tě podporují a mají tvůj blog rádi?
Dávají mi sílu a energii vytrvat. Někdy je toho na mě trochu moc, ale když si pak pročítám všechny ty zprávy a komentáře, uvědomím si, že mi to za všechnu tu práci opravdu stojí:) Je to ta nejkrásnější odměna. 
Jaké jsou tvé koníčky ve volném čase?
Miluji kavárny. Ať už v nich vysedávám s kamarády, nebo jsem v roli baristky. Nedílnou součást mého života tvoří i cestování a samozřejmě psaní a tvorba blogu. K tomu několikrát týdně ještě cvičím ve fitku, učím se francouzsky a moc ráda čtu klasické knihy. 
Co můžou tví čtenáři od tebe na Nový rok očekávat? 
Spoustu nových projektů a soutěží! A také obsáhlý článek z Lisabonu, kam odlétám už za pár dní:) 
Na tvém blogu si můžeme přečíst článek o Paříži. Řekla bys nám, co tě nadchlo nebo naopak zklamalo?
Jak je z mých článků znát, Paříž miluji. Nedám dopustit na elegantní Francouze, krásné Pařížanky a jejich jedinečný způsob života. 
Prozradíš nám něco, co čtenáři o tobě, zatím, neví?
Mám dvojče, ale pššššt! 
Za co jsi vděčná?
Za všechno, opravdu. Každé ráno si zapisuji několik věcí, za které jsem vděčná - teplý domov, přátelé, rodina, vyhřátá postel, mí čtenáři… Je toho tolik! 
Co dělá tebe tebou?
Blonďatá hlava a kafe v ruce:) 
Chtěla bys něco vzkázat? 
Radujte se z maličkostí, pijte dobrý kafe, bavte se módou a procestujte svět! 

(Photo by: StylishCoffee)

(Photo by: StylishCoffee)

Read More

Tag about me and my sister

O talentu, který má můj přítel už víte - článek si můžete přečíst zde. V prvním článku, který nese jméno VeeVeronica, byla zmínka o tom, že mám sestru, dvojče. Pro hodně lidí je to zajímavým tématem a já bych Vám ji, částečně i mě, chtěla představit.

Veronika

Monika

Poznají vás rodiče a vaše rodina?
Ano poznají. Je to tím, že
s námi tráví od narození každý den, takže nás rozeznají. Krom toho jim připadáme každá jiná.
Jak vás rozeznávali, když jste byly miminka?
Rozeznávali nás barvou oblečení. Monču oblékali do modrého oblečení a Verču do červeného. Tyto barvy nám zůstaly do teď oblíbenými. 
Chodily/chodíte stejně oblékané?
Chodily jsme. Asi do 4 - 5 třídy. Pak už jsme se začaly hádat, co si ten den vezmeme na sebe. Jedna chtěla to tričko a druhá chtěla zase to. Postupem času jsme začaly oblékat každá jinak. Teď, třeba když nás babička nebo mamka vezmou na nákup, chce ať si vezmeme stejný kus oblečení ve stejné barvě, ale už ani to ne. Nechceme se oblékat stejně. Krom toho každá máme jiný vkus oblékání. Monča je spíše sportovní typ a Verča je spíše elegantní.

Poznají vás vaši kamarádi?

S těmi, s kterými trávíme hodně času ano. Ale ti, co nás znají třeba od vidění nebo nejsou s námi tak často, tak ne. Hodně si nás pletou. Hodně si lidé vyměňují názory. Někteří říkají, že jsme v obličeji každá jiná a někteří zas, že jsme úplně stejné. Ale záleží na tom, jak s kým trávíme čas. 

O kolik je jedna z vás starší?

Monča je starší o 2 minuty, byly jsme narozené císařským řezem. 

V čem jste jiné?

Rozhodně chováním, pohledem na svět, oblečením, stylem života. 

Hádáte se?

Ano. V poslední době často. Ale i přes to se máme rády. Vše se vždy brzy zase zlepší:).

Máte stejné zájmy?

Převážně ano. Dělaly jsme společně sporty a to gymnastiku, rope shopping. Jezdily jsme spolu na tábor. Na výlety. Chodily jsme spolu do třídy, chodíme spolu na střední. Máme společný pokoj. Máme společné přátele. Monča ráda fotí, zatímco Verca bloguje uz skoro rok (byla nejdříve na blog.cz, dále přešla na blogger s anonymním blogem a teď se rozhodla si udělat neanonymni blog).
Máte telepatii?
Na tohle se ptá hodně lidí. A svým způsobem ano. Občas, teda skoro pořád se nám stává, že mluvíme naráz stejná slova, věty. Už si občas říkáme, že nás to začíná děsit, nemluvě o tom, když myslíme na stejné věci. Hodně se také stává, že jsme nemocné v jeden den. Když je Monča venku s kamarádkou, Verča s přítelem, tak často se stávalo, že jedna měla špatný pocit, že se něco děje a skutečně tomu tak bylo.
Vtipné nám přijde třeba... Jsme s kamarádkou, která nám představí člověka, se kterým bychom mohli chodit na kafe, do čajovny apod. Teď se na nás podívá a pátrá, která je vlastně která a hledá rozdíly. Takže už tak je ten člověk dost zmatenej. Ale stojí za to vidět výraz, kdy promluvíme větu či slovo stejně, stejným způsobem, ve stejnou dobu. Občas to stojí za to :D
Jaké máte názory na různé situace či věci?
Většinou máme názory odlišné. Souvisí to s naši povahou, což jde hodně vidět v řešení problémů a názorů.

Máte obě dvě přítele? Poznají vás?
Ano, přítele máme obě dvě. A ano, poznají. Tohle je asi nejčastější otázka, kterou dostáváme.
Vyměnily jste se někdy ve škole, třeba u písemky?
Ať tohle někdy uděláme, nám říkají všichni. Neudělaly jsme to, zatím.
Lidé nám říkají: ,,Chci taky dvojče!" -  (Rosalie Naimanová)
Ano, tuhle větu nám říká opravdu hodně lidí. Co jim na to odpovíme? Buď nechtějte - samozřejmě řečeno pro smysl pro humor, nebo jo, že je to fajn. Ale zase všechno má své plusy a mínusy. V čem je to je plus? Nikdy nejste sám, máte sourozence, který je jako vy, doslova. Jste spolu téměř 24 hodin denně, což občas vážně leze na nervy, ale nepřipadáte si sám. Když chodíte spolu do školy, tak nemusíte po kamarádech shánět sešity apod. Když si chceme něco koupit a je možnost, že to budeme používat obě dvě, tak si to koupíme na půl, je to hodně výhodné. Když si jedna z nás koupí oblečení a líbí se to té druhé, má možnost si to půjčit, v našem případě si to nechat. Nemáte s kým jít na kafe, skleničku, nakupovat? Nevadí, ségra půjde, vždyť chceme trávit čas společně. Mínus je to, že když jste s někým pořád, dennodenně, tak to občas opravdu leze na nervy. Rodiče musí, respektive měly by kupovat něco dvakrát, aby to té druhé nebylo líto - naši to tak dělali hlavně, když jsme byly malé. Tohle téma by se dalo rozepisovat ještě dál, ale pojďme na další otázku!:)
Pomáháte si?
Ano. Více než dost. Máme hodně velkou starost jedna o druhou a myslíme, že pomáhat si, důvěřovat si a být si oporou je jedna z hlavních náplní sourozenců.

Zajímaly by Vás další otázky? Napište mi do komentářů a já je zde doplním:)

photo by:http://voguetheresa.blogspot.cz/

Sisters

Read More

Jak jsem na něj pyšná?

S přítelem jsme si prošli už všelijakými situacemi a vždycky jsme je zvládli. Vždycky, když kreslil třeba v kavárně, CrossCafe, do knihy přání a stížností pro naše milé baristky, tak jsem ho s láskou a s oblibou pozorovala. Tímto malým úspěchem se propracoval k tomu největšímu. Ale jak? Jak jsem na něj pyšná?

CrossCafe

Chodíme do kavárny CrossCafe. Většinou si dávám mé milé cappuccino s karamelem a moje drahá polovička mátový čaj, tedy teď už spíše kakao, posloucháme hudbu, která dělá příjemnou atmosféru, povídáme si o našem dni ve škole, či jak jsme se měli s přáteli a občas sedíme nad knížkou, která udělala první krok k tomu, abych na něj byla pyšná. Začalo to vloni, tedy před rokem, když přítel nakreslil do knihy růži s rolničkami spolu s přáním pro baristky. Tehdy to bylo anonymně, úsměv, který jim taková malá drobnost, vykouzlila na tváři bylo to, o co mu šlo. A tedy úspěšně. Následovalo několik takových situací, které vedly k tomu, aby se přítel zeptal, jestli by do kavárny nechtěli nakreslit nějaký obraz na A2 nebo A1. Tohle bohužel nevyšlo, protože Plzeň tam má pověšené vlastní. Při další návštěvě přítel obdržel na klubovou kartičku 300. A tohle se opakovalo několikrát. Možná to působí jako maličkost, ale pro člověka, který se chce svým talentem a uměním posunout dále, je to úspěch, který ho postupně posouvá dále. A kam to prozatím "dokopal"?

   

Ostrava 16. 12. 2016

Den, kdy měl do Ostravy dorazit Majk Spirit na autogramiádu své knihy. Přítel měl nakreslený pro něj obraz už strašně dlouhou dobu, už někdy kolem Beats for Love před rokem nebo dvěma - nejsem si jistá. Rozhodl se, že mu obraz věnuje.
Přijeli jsme do Ostravy. Do autogramiády Majka zbývaly 2 hodiny. Mezi tím jsme nakupovali dárky na Vánoce, zašli si do Burger Kingu a KFC a na makronky (ty miluju ♥ :D ). Nastal čas a tak jsme šli čekat do dlouhé řady plné fanoušků. Když přišel přítel na řadu, šla jsem si sednout na schody, kde seděli další fanoušci a sledovali celou autogramiádu z zpovzdálí. Přišel na pódium a otočil obraz. V ten moment jsem byla na něj pyšná více, než kdykoli jindy. Tehdy udělal svou tvorbou úsměv baristkám, ale teď? Člověku, kterého obdivuje a je pro něj vzorem. Člověku, který mu díky jeho hudbě - především Nový člověk, změnil život. Majk ho uznal, uznal jeho talent, byl mu vděčný a sám ho objal. Viděla jsem příteli úsměv na tvářích, radost, a že byl šťastný. Majk mu daroval knihu, kterou mu podepsal i s věnováním.
Přítel přišel ke mě na schody a já ho objala a políbila jsem ho za to, co dokázal. Byl šťastný a to je to, co mě nejvíc hřeje. Jeho radost, štěstí, láska, jeho objetí, on.
Kus autogramiády byl vysílán živě. Odkaz najdete zde. Konkrétně přítele najdete ve videu v čase 11:42.

 

Read More

2017

Do nového roku nezbývá mnoho dní. Je téměř za dveřmi a tak jsem se rozhodla Vám přichystat kalendář. Patřím mezi lidi, kteří si čas organizovat potřebují. Nemám ráda změny. A jestli i Vy patříte mezi ně, zde k dispozici bude jednoduchý a snadno dostupný kalendář. Je jednoduchý, přehledný a přijde mi celkem praktický.
Klikni sem pro stažení: *CLICK*

Všem přeji krásně svátky, šťastný Nový rok a hodně lásky i zdraví.


Vee

Read More

VeeVeronica

Konečně jsem se odhodlala k prvnímu článku na tomhle blogu. Úvodem bych se Vám chtěla představit. Myslím, že čtenáři chtějí vědět o autorovi - tedy co jsem se zatím naučila. Měla jsem, teda mám, blog, který je zcela anonymní. Je tam pouze má přezdívka #Vee, účet na facebook jménem #Vee, ale není nikde zveřejněné jméno. Což se moc nechytilo, tak doufám, že takhle to půjde lépe. Hlavně bych chtěla poděkovat těm, kteří mě podporují a pomáhají mi už teď - však oni vědí o kom mluvím.

VeeVeronica

Facebook Instagram

Nebudu tady vypisovat slohovou práci, která do detailů popíše to, jaká jsem, stejně by to většina z Vás nečetla - alespoň já ne :D . Takže to nějak zkrátím do jednotlivých bodů. 

* Narodila jsem se 28/03/1998

* Je mi 18 let

* Jsem tvrdohlavá, důvěřivá, upřímná, společenská, kamarádská

* Jsem velmi pověrčivá (lapače snů, karma atpd.) 

* Mám radost z maličkostí, což mi pomáhá v špatných chvílích

* Mám sestru Monču, jsme dvojčata

* Moje nejoblíbenější pití je cappucino, energy drink BigShock (melounový a jablečný)

* Oblíbeným jídlem jsou palačinky, řízky s bramborovým salátem

* Občas, tedy jakože skoro pořád, mám blond chvilky, kdo dneska ne, že?:)

* Přes 8 let jsem dělala gymnastiku, rope skipping

* Potrpím si na spravedlnosti, upřímnosti a spolehlivosti

* Špatně se smiřuji s těžšími událostmi, raději si "protrpím" sama doma, v klidu. 

* Miluji zvířata, pokaždé, když vidím štěňátko nebo cokoli, řeknu: ,,Jůůůůů!" 

* Miluji Paříž, v budoucnosti se tam chci rozhodně podívat, je to mým snem přibližně 5 let

* Poslouchám skupinu Nickelback už od mých 11 let

* Mám ráda kosmetiku, oblečení

* Studuji předškolní a mimoškolní pedagogiku

* Chtěla bych si časem udělat kurz baristky, abych mohla pracovat s kávou, být v kavárně, pracovat s lidmi a věnovat se tak něčemu, co mám ráda. Studovat na vysoké škole a otevřít si tak možná časem vlastní kavárnu

* Má nejlepší kamarádka se jmenuje Míša, také začínající autorka blogu -Blog, Instagram, Youtube

* Ráda kreslím, hlavně, když jsem ve stresu, uklidňuje mě to

Už se těším až Vám budu moct sdílet články, budu se s Vámi moct podělit o zážitcích, zkušenostech. 

Read More