Tag about me and my sister

O talentu, který má můj přítel už víte - článek si můžete přečíst zde. V prvním článku, který nese jméno VeeVeronica, byla zmínka o tom, že mám sestru, dvojče. Pro hodně lidí je to zajímavým tématem a já bych Vám ji, částečně i mě, chtěla představit.

Veronika

Monika

Poznají vás rodiče a vaše rodina?
Ano poznají. Je to tím, že
s námi tráví od narození každý den, takže nás rozeznají. Krom toho jim připadáme každá jiná.
Jak vás rozeznávali, když jste byly miminka?
Rozeznávali nás barvou oblečení. Monču oblékali do modrého oblečení a Verču do červeného. Tyto barvy nám zůstaly do teď oblíbenými. 
Chodily/chodíte stejně oblékané?
Chodily jsme. Asi do 4 - 5 třídy. Pak už jsme se začaly hádat, co si ten den vezmeme na sebe. Jedna chtěla to tričko a druhá chtěla zase to. Postupem času jsme začaly oblékat každá jinak. Teď, třeba když nás babička nebo mamka vezmou na nákup, chce ať si vezmeme stejný kus oblečení ve stejné barvě, ale už ani to ne. Nechceme se oblékat stejně. Krom toho každá máme jiný vkus oblékání. Monča je spíše sportovní typ a Verča je spíše elegantní.

Poznají vás vaši kamarádi?

S těmi, s kterými trávíme hodně času ano. Ale ti, co nás znají třeba od vidění nebo nejsou s námi tak často, tak ne. Hodně si nás pletou. Hodně si lidé vyměňují názory. Někteří říkají, že jsme v obličeji každá jiná a někteří zas, že jsme úplně stejné. Ale záleží na tom, jak s kým trávíme čas. 

O kolik je jedna z vás starší?

Monča je starší o 2 minuty, byly jsme narozené císařským řezem. 

V čem jste jiné?

Rozhodně chováním, pohledem na svět, oblečením, stylem života. 

Hádáte se?

Ano. V poslední době často. Ale i přes to se máme rády. Vše se vždy brzy zase zlepší:).

Máte stejné zájmy?

Převážně ano. Dělaly jsme společně sporty a to gymnastiku, rope shopping. Jezdily jsme spolu na tábor. Na výlety. Chodily jsme spolu do třídy, chodíme spolu na střední. Máme společný pokoj. Máme společné přátele. Monča ráda fotí, zatímco Verca bloguje uz skoro rok (byla nejdříve na blog.cz, dále přešla na blogger s anonymním blogem a teď se rozhodla si udělat neanonymni blog).
Máte telepatii?
Na tohle se ptá hodně lidí. A svým způsobem ano. Občas, teda skoro pořád se nám stává, že mluvíme naráz stejná slova, věty. Už si občas říkáme, že nás to začíná děsit, nemluvě o tom, když myslíme na stejné věci. Hodně se také stává, že jsme nemocné v jeden den. Když je Monča venku s kamarádkou, Verča s přítelem, tak často se stávalo, že jedna měla špatný pocit, že se něco děje a skutečně tomu tak bylo.
Vtipné nám přijde třeba... Jsme s kamarádkou, která nám představí člověka, se kterým bychom mohli chodit na kafe, do čajovny apod. Teď se na nás podívá a pátrá, která je vlastně která a hledá rozdíly. Takže už tak je ten člověk dost zmatenej. Ale stojí za to vidět výraz, kdy promluvíme větu či slovo stejně, stejným způsobem, ve stejnou dobu. Občas to stojí za to :D
Jaké máte názory na různé situace či věci?
Většinou máme názory odlišné. Souvisí to s naši povahou, což jde hodně vidět v řešení problémů a názorů.

Máte obě dvě přítele? Poznají vás?
Ano, přítele máme obě dvě. A ano, poznají. Tohle je asi nejčastější otázka, kterou dostáváme.
Vyměnily jste se někdy ve škole, třeba u písemky?
Ať tohle někdy uděláme, nám říkají všichni. Neudělaly jsme to, zatím.
Lidé nám říkají: ,,Chci taky dvojče!" -  (Rosalie Naimanová)
Ano, tuhle větu nám říká opravdu hodně lidí. Co jim na to odpovíme? Buď nechtějte - samozřejmě řečeno pro smysl pro humor, nebo jo, že je to fajn. Ale zase všechno má své plusy a mínusy. V čem je to je plus? Nikdy nejste sám, máte sourozence, který je jako vy, doslova. Jste spolu téměř 24 hodin denně, což občas vážně leze na nervy, ale nepřipadáte si sám. Když chodíte spolu do školy, tak nemusíte po kamarádech shánět sešity apod. Když si chceme něco koupit a je možnost, že to budeme používat obě dvě, tak si to koupíme na půl, je to hodně výhodné. Když si jedna z nás koupí oblečení a líbí se to té druhé, má možnost si to půjčit, v našem případě si to nechat. Nemáte s kým jít na kafe, skleničku, nakupovat? Nevadí, ségra půjde, vždyť chceme trávit čas společně. Mínus je to, že když jste s někým pořád, dennodenně, tak to občas opravdu leze na nervy. Rodiče musí, respektive měly by kupovat něco dvakrát, aby to té druhé nebylo líto - naši to tak dělali hlavně, když jsme byly malé. Tohle téma by se dalo rozepisovat ještě dál, ale pojďme na další otázku!:)
Pomáháte si?
Ano. Více než dost. Máme hodně velkou starost jedna o druhou a myslíme, že pomáhat si, důvěřovat si a být si oporou je jedna z hlavních náplní sourozenců.

Zajímaly by Vás další otázky? Napište mi do komentářů a já je zde doplním:)

photo by:http://voguetheresa.blogspot.cz/

Sisters